Biblická kniha Samuelova vypráví příběh o tom, jak poslal David posly k Nábalovi. Prosil o jídlo, on i jeho mládenci měli hlad. Nábalovi prokázali svou přízeň, a proto očekávají, že pro něho nebude problém je uhostit. Vždyť Nábal byl zámožný. Měl se z čeho podělit a nechybělo by mu. Zaráží nás Nábalova reakce: "Kdo je David? Kdo je Jišajův syn?" Posílá posly pryč s prázdnou... Je to možné?
Jiná biblická kniha (Královská) vypráví příběh opačného rozhodnutí. Tehdy se prorok Elijáš postavil před chudou vdovu ze Sarepty a prosil ji taky o jídlo. Všechno, co tato žena měla, byla hrst mouky a trochu oleje. S vírou Eliáše pohostila. Je to možné?
Nábal záhy zemřel, vdova ze Sarepty přežila v sytosti období hladu. Ten, kdo dal, získal mnohem víc. Ten, kdo podržel, zahynul..
Pane, dej, abych ti dávala zpět to, co od tebe dostávám. Ať se mé srdce raduje, když ti mohu nabídnout to, co je dávno tvoje.