Někdy si můžeme v díle zvěstování evangelia připadat zcela bezmocní. Když stojíme tváří v tvář svým nepřátelům, když stojíme tváří v tvář konfliktům ve vlastní rodině nebo tváří v tvář nepříjemným situacím uvnitř společenství církve. Takovou bezmoc zažívali Izraelci odvlečení do zajetí v Babylóně. Ani si neumíme představit, jak těžké to pro ně muselo být, když pak měli uvěřit slovům proroka, který jim oznámil, že Bůh se k jejich vysvobození rozhodl použít pohanského krále. Že prý ho doslova vzbudil ke své spravedlnosti. Dokážeme si představit, že by Pán mohl něco takového udělat třeba s politiky v naší zemi? Tváří v tvář těžkostem, tváří v tvář tvrdosti lidských srdcí máme tendenci zapomínat, že to byl jen a jen Pán, kdo i z nás stvořil úplně nové lidi. Jsme dílem jeho rukou stejně, jako jsou dílem jeho rukou nebesa a zem. Nebojme se být k dispozici Pánu, který je mocen stvořit spravedlnost i v životě člověka, u kterého by to nikdy nikdo nečekal. Potřebujeme však vidět, že naším prvotním úkolem tváří v tvář těžkostem a tvrdosti lidských srdcí není vymýšlet nějaká vlastní řešení. Naším prvotním úkolem je v každé situaci spoléhat na Boží stvořitelskou moc a na Boží svrchovanost. Naším úkolem je klanět se Pánu vždycky a ve všem - za každé situace. Ať už tedy dnes budeš stát tváří v tvář jakémukoliv projevu lidské tvrdosti a vzdoru, skloň se před Pánem. Spolehni se na Boží svrchovanou moc a v tiché důvěře nedělej nic víc, než co žádá Pán - Stvořitel nás všech.
1Te 2,1-8(9-12) * 1K 15,50-58