V době blahobytu, v níž žijeme, jsou pro nás úskalím některé postoje, jež ohrožují náš osobní, sborový a společenský život. Jako křesťané máme tendenci v dobrých časech zapomínat na Hospodina, který je Bohem dostatku. Prosba o každodenní chléb nám zevšedněla. Je to normální a logické. Právě proto nás Boží slovo nabádá k vědomí závislosti a vděčnosti. Pocit nezávislosti nás totiž odvádí od Hospodina. Jsme pyšní, soběstační a zahledění do sebe. Když myslíme na Hospodina, myslíme častěji také na ty kolem nás. Někteří nemají ani na ten denní chléb. Máme-li dost chleba, nepatří jen nám, pojezme spolu, možná i oni si pak vzpomenou na Hospodina.
Jr 10,6-12 * 1K 14,1-12