Po ulici jde člověk, celkem mladý. Opírá se o hůl. Potřebuje pevnou oporu, aby se svojí zraněnou nohou mohl udělat krok, a pak další krok... O co se opíráme ve svém životě my? O svoji moc? Ta vede často k násilí a útisku. Přes svoji moc se neuchráníme bezmoci. Opíráme se o svoji moudrost? Jak rychle se posouvá současné poznání... a stačí přečíst knihu Kazatel a první kapitoly 1. listu Korintským, abychom i toto zavrhli. Opíráme se o vztahy? Všichni přece dobře víme, jak jsou naše vztahy křehké. A přece je tady jeden vztah, o který se můžeme pevně opřít. Vztah s Ježíšem Kristem. Jedině on, který zůstává neměnný a který má veškerou moc, může bezpečně upevnit a vést naše kroky.
Pane Ježíši, prosíme, ty sám veď naše kroky...