Izraelský král David předává vládu svému synu Šalomounovi. On, vládnoucí nad rozkvétající zemí, vyznává jediného a pravého Vládce. David se osvědčil v pozoruhodné plnosti svého života. Byl velkolepě oslavován, dokázal ale také intrikářsky zabít věrného člověka, aby získal jeho manželku. Byl dokonce nenáviděn svým vlastním synem. V poníženosti překračuje potok Cedron, podobně jako později sám Ježíš, zvaný Syn Davidův. A přece se David vždy obracel k Hospodinu. Jemu samému odevzdával vše do rukou. Totéž očekával od svého syna Šalomouna. Uneseme my slávu a uznání? Sneseme prohry?
Kéž se i my, Bože, Otče náš, přemožiteli pekla i smrti, k tobě přimkneme ve výhrách i prohrách.