„Tam, kde se sejdou dva nebo tři ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich,“ řekl Ježíš. Ano, vysokou hodnotu má pro Boha právě to množné číslo. Nezapomeňme na to: víra a vztah k Bohu se neměří jinou kvalitou jednotlivce, ale schopností tvořit společenství. Spolu věřit, spolu žít v lásce, spolu vyznávat, spolu odpouštět, spolu, navzájem, dohromady. Evangelium potřebuje sdílení. Má mě rád, nemá mě rád? Ještě se zlobí, nebo mi odpustila? Ani o jednom se neujistíš sám, dokud ti to on, ona neřekne. Miluji tě. Odpouštím ti. To je Evangelium. Andělé už to umí, zpívají společně. Chóry andělské jsou nejlepší! Přidejme se k nim.
Jedni chodívají „na mši“, jiní zase „do kostela“; v pořádku. Ale zvěme se navzájem „do shromáždění“.
Otče náš, jistěže znáš každého z nás jménem. Ale nejraději nás vidíš i slyšíš všechny v lásce pospolu. Dobrořečíme ti za to!