Když na někoho voláme, neznamená to, že přijde. Někdy voláme na své děti, aby přišly a pomohly, a ony nepřijdou a nepomůžou. Někdy voláme na své známé, aby nás navštívili, a oni nás nenavštíví. Někdy voláme s prosbou o pomoc, a dotyčný dělá, že neslyší. Ale když slepý Bartimaios volal na Ježíše uprostřed velkého davu, možná i hluku, Ježíš jej slyšel. Dokonce se ho zeptal: „Co chceš, abych pro tebe učinil?“ Autor žalmu má podobnou zkušenost. Volal na Hospodina a on jej slyšel. On pomohl, zachránil. A jeho zkušenost, ale nejenom jeho, může být i naší zkušeností.
Díky ti, Bože, že mě v každý čas a v každé chvíli slyšíš a že v tom volání je moje záchrana.