Útěšné slovo Hospodinovo jeho lidu, útěšné slovo Hospodinovo i nám. Jsou v životě chvíle, kdy necítíme vlastní hodnotu, vlastní důstojnost, kdy se cítíme opuštěni lidmi i Bohem. Chvíle vyprahlosti, duchovního hladu, touhy po dotyku člověka i Boha. Těmito chvílemi jsou pro mnohé lidi, i pro mnohé křesťany, právě vánoční svátky – jak paradoxní! Prý za to může konzum a naše doba. Možná. Ale často také možná i naše zkreslené představy o tom, kdo je ten Přesilný Jákobův, které jako církev vysíláme do světa. Ať tedy nezapomínáme, že jeho pře-síla, jeho spasení se projevuje v křehkosti, nezřetelnosti, zranitelnosti, klidu. V betlémských jeslích. V kříži. Ve velikonočním zázraku.
Hospodine, dávej nám poznat i dnes hloubku tvého spasení.