„Nebudeš šířit falešnou pověst.“ „Nevydáš křivé svědectví.“ Tyto a další podobné starozákonní výroky leckdo trochu ledabyle interpretuje slovy „Nebudeš lhát.“ Pokud je poctivý, mívá pak problém s jerišskou Rachabou, s ženou, kterou epištola Židům chválí vlastně proto, že lhala.
Novozákonní verš nám ale přece připomíná, že máme druhým říkat pravdu. Apoštol tu cituje proroka Zacharjáše. Co nám tím vším chce Bible povědět? Nápovědu najdeme právě u Zacharjáše. Jeho prostřednictvím Pán Bůh vyzývá i nás: Mluvte pravdu, posuzujte pokojně, neplánujte proti bližním zlé věci a nemějte v oblibě křivou přísahu. Pokud vnímáme všechny biblické výroky, které jsme zmínili, jako jeden celek, vyplývá z nich prostá věc: Nejde tu o slova, ale o druhé lidi.
Pane Ježíši, uč nás druhým opravdu přát úspěch a dobro.