Radostný a nadějný závěr Izajášova proroctví. Čas od času je na místě nechat se nést na vlně ryzí a čiré radosti – emoce k víře patří! Ale vždy by se s tím měla pojit reflexe: Křesťan (či křesťanka) není radostný bezdůvodně – má důvody k radosti, poněvadž žije zkušeností s Boží spásou, kterou retrospektivně rozpoznává. Křesťan vidí v dějinách světa i ve své osobní historii průlomy dějin spásy. Jedno méně známe reformační „sola“ zní „sola experientia“ – „jedině zkušenost“. Není křesťanství bez existenciální zkušenosti. A to, že naše víra stojí právě na zkušenosti, pak akcentuje i to novozákonní heslo.
Pane, dávej nám zakoušet tvé milosrdenství každý den, myslet na tebe a děkovat.