Když čteme o tom, jak Hospodin převedl izraelský lid přes moře a že se to stalo díky jejich víře, možná přemýšlíme, jak velká asi ta víra musela být. Ten zázrak se ale neudál z vůle Mojžíše. To Bůh chtěl zachránit Izrael tímto způsobem. Mojžíšovým úkolem bylo zvednout ruku a úkolem lidu přejít na druhou stranu. Víra z listu Židům není jakési zbožné vnitřní rozpoložení, ale ochota podílet se na uskutečňování Boží vůle. Místo „věřili“ by tam klidně mohlo být „poslechli“. Velikost víry se neměří v zázracích. Vždyť žít dobře svůj každodenní život a nepodlehnout pokušení „rozumného“ kompromisu chce někdy pořádnou dávku víry. Ať už naše cesta vede po chodníku na sídlišti, nebo po dně Rudého moře.
Pane, děkuji ti, že mne vedeš po svých cestách. Až přede mnou rozevřeš vody, nechci zůstat stát na břehu.