V našem životě bývají situace, kdy si opravdu nevíme rady. Ať se to týká nás, nebo našich blízkých. Zvlášť tehdy se obracíme k Bohu a prosíme o pomoc. Naše modlitby jsou najednou horlivější a intenzivnější; to však nemusí znamenat, že jsou také správné. Je rozdíl, zda si na Bohu vynucujeme, aby splnil naše touhy a přání, byť dobře myšlené, nebo modlitbu končíme slovy: „Buď vůle tvá.“
„Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v ustanovený čas. Všechnu ‚svou starost vložte na něj‘, neboť mu na vás záleží“ (1P 5,6–7).
Pane, věřím, že ti záleží na každém z nás, proto tě pokorně prosím: Buď vůle tvá.