Přístup k životu se může vyznačovat dvěma postoji: buď je člověk hned po probuzení nespokojený, zatrpklý, zahořklý a rozmrzelý a tato nespokojenost a otrávenost ho neopustí po celý den, nebo naopak pociťuje člověk ve svém srdci nesmírnou vděčnost vůči Bohu a projevuje mu chválu. Autor Žalmu 71 má zjevně tento druhý přístup. Ačkoli měl důvod zahořknout pro obtíže přicházejícího stáří, pro tlak nepřátel a pro "četná soužení", přesto jsou jeho ústa i srdce naplněna radostnou chválou, a to po celý den i po všechny dny. Žalmista žije přítomnost života s vědomím zkušenosti Boží pomoci v minulosti a s nadějí do budoucnosti. I každý náš den může a má být prostoupen Boží chválou a oslavou.
Bože, tobě náleží vděčná chvála a stálá oslava našich srdcí i úst.