Hospodin znal tvé putování. Izraelci se mohou ohlédnout za svým chozením po poušti. Putovali od místa k místu a zakusili dobré i zlé. Zakusili námahu, sny o lepším zítřku, zklamání, reptání i Boží nadpřirozené zásahy. Stejně se můžeme ohlédnout za svým putováním i my. Od narození putujeme životem, den za dnem. O něco se snažíme, sníme, ale jsme i zklamaní a reptáme. Můžeme ale s Mojžíšem vyznat: Hospodin znal mé putování. Každý den mě zaopatřil, v ničem jsem nestrádal. Jdu pouští života, někdy mám žízeň, ale on se mnou vždy byl a bude. On tě zná jako ten, kdo je na tvé straně. Starostlivě poznává tvé potřeby, aby mohl pracovat na jejich naplnění. On je totiž tvůj Bůh.
Hospodine, můj Bože, ty znáš mé putování. Vyznávám, že jsi vždy naplnil každou mou potřebu. Nauč mě být vděčný.