Když přijdou moji kolegové do práce, bývá jejich první starostí, co si objednali k obědu, a objednávka na další den. Když se mě zeptají, co mám objednáno já, většinou nevím. Často si odpoví sami: „Ty jsi vlastně zaměřený na jiný pokrm.“ Ale já se těším vždycky i na jídlo, co mám před sebou na talíři. A vážím si těch, kdo ho pro mě připravili. Obojí je pro mě posilou. Na duchovním pokrmu si také pochutnám. Za vším vidím Boží ruku, ale děkuji i za tu lidskou, která se pro mě hodně napracovala, abych si pochutnal, ať je to ruka mojí manželky, nebo někoho jiného. Je to někdy velká starost, zajistit vše tak, aby byl život plně zabezpečen. Pán Bůh ze mě nechce mít povaleče, ale člověka, který se takovými starostmi nenechá ničit.
Pane, proměň moje starosti o živobytí ve zkušenost víry.