Začátek 7. kapitoly Izajáše líčí obléhání Jeruzaléma. Tehdy vyslal Hospodin ke králi judskému proroka se vzkazem: „Neboj se, neděs se!“ Tato slova byla pro krále i obyvatele Judska povzbuzením a nadějí. V průběhu dějin se museli lidé neustále před někým nebo něčím bránit. Vždy to byl Bůh a jeho slovo, co jim dodávalo naději a sílu vytrvat a nevzdávat se. Ani v současnosti to není jiné. My se také musíme bránit proti různým nepřátelům. Ne vždy se jedná o vojska. Často nás sužují přírodní katastrofy nebo klimatické změny. V neposlední řadě jsou to také viry, nepřátelé neviditelní, a proto mnohem zákeřnější, schopní způsobit větší škody, než působí agresoři moderními zbraněmi. Jako byl Bůh nadějí pro Jóba sužovaného nepřízní osudu, nechť je nadějí i pro nás. Mějme stále na paměti jeho slova: „Neboj se, a srdce tvé nechať se neděsí.“
Pane Bože, ochraňuj nás, neodvracej se od nás hříšných, buď naší nadějí.