34. žalm je tradičně připisován králi Davidovi, velké a zároveň tolik rozporné postavě Starého zákona. Na tuto jeho povahu odkazuje i připomínka události v nadpisku žalmu: David odejde ozbrojen mečem Goliáše, kterého před tím porazil ve slavném souboji – a vzápětí ze strachu o svůj život nedůstojným způsobem předstírá pomatenost.
Text žalmu včetně dnešního verše však mluví o moci víry v Boží záchranu: tvář (zastupující v biblické mluvě osobnost) těch, kdo hledají Hospodina a hledí na něj (či dnes bychom řekli: orientují na něj svůj život), již nehyzdí grimasa strachu, hanby či šílenství, ale zář Boží slávy a pokoje.
Dej nám, Pane, vytrvalost v modlitbě, ať je pro nás zdrojem odvahy víry a proměňuje nás v živé svědectví druhým lidem o tvé moci a lásce.