My lidé žijeme v neustálých sporech. Bojujeme sami se sebou, se svým egem, se svými přáteli a nepřáteli. Bojujeme se svými partnery, dokonce i se svými dětmi. Odráží se to i v kontextu naší doby a společenské situace. Vynořují se samozvaní odborníci na migraci, na nemoci, na politiku a na proroctví… Žijeme v předsudcích a máme na očích filtry. Boží soud je jiný. Projevuje se v našem svědomí. Bůh je láska, proto nás neodsuzuje. Když tak – odsuzujeme se my sami svými činy. Proto se zastavme a dříve, než bychom chtěli Boha z něčeho obviňovat a svůj hněv ventilovat, přemýšlejme o milosrdenství a shovívavosti – v nich má Bůh své zalíbení.
Svatý Bože, nauč nás nikoho nesoudit a jednat milosrdně, moudře, bez zbytečného hněvu a bez předsudků.