Včetli jsme se přímo doprostřed děkovné modlitby krále Davida, jemuž prorok Nátan sice právě oznámil, že nepostaví Hospodinu dům, tedy jeruzalémský chrám, ale zároveň mu zaslíbil věčné kralování jeho rodu. Ano, chrám sice postavil Šalomoun, ale my - Nového zákona znalí - víme, že tohle proroctví chtělo ukázat ještě dál, až ke Kristu (však tam ukazují i Ochranovští novozákonním heslem). Nádhera krále Davida tkví v tom, že věděl, že si toto Boží zaslíbení nijak nezasloužil, leč by vydával hříchy (a že jich měl!) za ctnosti… Tady se ukázala Boží milost. Můžeme to vidět i trojičně: Bůh, jeho Slovo (Ježíš) a jeho Srdce (Duch svatý).
Děkuji ti za každou velkou věc, kterou jsi mi učinil pro své slovo a podle svého srdce.