Člověk, který věří, dostává stále znovu, každý den, ujištění, že není na všechny životní problémy a na život uprostřed svého společenství sám. Ví, že je v bezpečí, že to, co se děje kolem něho, mu nakonec nemůže uškodit. Bývá velmi těžké přijmout toto ujištění, protože to, co se kolem nás děje, je spíše projevem zmaru a záhuby než projevem nekonečné Boží lásky. Negativně působí i okolí, kde je zloba a svár na denním pořádku. A právě v těchto chvílích je důležité ujištění, že zachováme-li věrnost Hospodinu, je jeho dobro a láska s námi navždy a nikdo nás od něho nemůže odloučit.
Svatý Bože, dej, abychom až do konce svých dnů zůstávali v tvém domě, protože jen tak můžeme normálně žít a tvé dobro a tvoji lásku předávat dál.