Měli jste již strach z nějakého člověka? Z intrik či vzteku někoho kolem vás? Vtaženi do takových situací máme často pocit, že nemáme nikde oporu. Jsme jako děti, když jim rozšlapou bábovičku. Z pohledu dospělých žádný skutečný problém, z pohledu dítěte se boří svět. Bůh nás však vyzývá k dospělosti, abychom se nebáli žádného člověka, ale měli se na pozoru před Bohem, který je současně i naším utěšitelem. Stáváme se tak jeho dětmi, dospělými v tomto světě, schopnými rozlišovat duchy, díky Bohu, který svým Duchem působí v nás a ukázal nám cestu v Ježíši Kristu. Půjdeme-li po ní, pak se nemusíme bát žádného z lidí, jen Boha samého, abychom před ním obstáli v tomto světě. A on nám k tomu dopomáhá.
Pane, děkujeme, že nás osvobozuješ od strachu z lidí kolem nás, když jsme s tebou.