Jeden katolický teolog napsal, že kdyby byl ďábel, zařídil by, aby novináři na první stránky deníků dávali zprávy o skandálech (třeba o pálení knih o Harrym Potterovi), celebritách a hokejové play-off aaby nechali ty opravdu velké a důležité věci v klidu. Ezechiel a další proroci to dělají přesně naopak. Vášnivě odkrývají, co ostatní nespatřili nebo nechtěli spatřit, ohlašují veřejně to, co jedni nevidí a druhým pro to chybí slova. Bůh jim otevřel oči a uši a oni pojmenovávají, co se skutečně děje. A dělají opravdu možné i nemožné, jen aby prolomili i pomocí drastických happeningů hráze chápání, aby roztrhli ten nesnesitelný závoj, který vše zahaluje. Ezechiel nejnelítostnějším způsobem odhaluje službu modlám. Ta totiž vede k tomu, že se pravidla soužití ve společnosti stávají strukturami organizovaného zločinu. A tak se pouští do boje na život a na smrt proti zaběhaným pořádkům, narušuje sebevědomou jistotu, požaduje obrácení a změnu od základů. To je však příliš velký požadavek, není nic těžšího než měnit modely chování! Pokud jeho výzvu k odvrácení od zlých cest budeme brát jako naše pohoršení nad stávající společností, mineme jeho protest. Jestliže ale přijmeme, že mluví přímo k nám, budou nám i lidem okolo jeho slova otevírat oči podobně jako Zacheovi.
Dobrý Bože, naléhavě nás varuješ před zlými cestami, ty vedou ke smrti. Dej, abychom je vždycky rozpoznali a odvrátili se od nich. Naplňuj nás Ježíšovou láskou k druhým.