Vděčnost, která je základem Davidovy modlitby, z níž zní i toto vyznání, je to, co nám často chybí. Zvykli jsme si na svobodu a ekonomickou prosperitu jako na něco, co je samozřejmé a na co máme nárok. Zapomínáme, že všechno, co máme, máme od Boha, od něhož vše pochází a jemuž vše patří. Přitom jsme na tom jako naši předkové na této zemi, jen jako hosté a na krátký čas. Dnes je jiná doba, tak to můžeme kolem sebe občas slyšet. Pravdou ale je, že doba je taková, jací jsme my. Pokud si vděčně uvědomujeme, co máme od Boha a co jsme především dostali v jeho Synu Ježíši Kristu, pak máme naději, neboť můžeme pevně spoléhat na jeho slib (J 14,2).
Pane Bože, děkujeme, že tvůj Syn nám připravuje místo u tebe, v Božím království.