Prorok Jeremjáš mluví do situace hříšného Izraele, který zapomněl na Boha. Jenže aplikuje Hospodin princip kolektivní viny? Zhřešil-li celý lid, zhřešil skutečně i jeden každý z lidu? Krása Bible (a biblických jazyků) je v tom, že příliš nerozlišují mezi pokušením a zkouškou. Kde jeden padne, druhý vyvázne… Kde jeden zhřeší, druhý se osvědčí… Důležité je vědět, že (nejen!) ve zlém je se mnou Hospodin, že o mně (nejen!) ví a že mě má rád. Dokud tohle vím, jde o zkoušku víry, nikoli o pokušení. Nevím-li to, již jsem v pokušení padl.
Sem míří i novozákonní blahoslavenství, vždyť se zakládá jen na Boží lásce k nám.
Pane, dej nám ve zkouškách pevně stát, ježto nás máš tuze rád!