Kéž by důvodem k takové pokorné modlitbě, jako byla ta Danielova, nemuselo být naše „zpustošení“. Kéž by mohla být každá naše modlitba projevem naprosté závislosti na ničím nezaslouženém Božím smilování. Kéž bychom mnohem víc žili s vědomím, že jsme jeho. Vždyť nás o tom ujišťuje sám Boží Syn. Nebeský Otec se rozhodl dát nám podíl na svém království. Můžeme dostat větší povzbuzení? Bůh se smilovává. Žádejme ho o to pro sebe i pro druhé. Buďme svatyní, kde se přinášejí pravé oběti a kde se koná pravá bohoslužba.
Děkuji ti, Otče, že už dnes mohu být součástí tvého království.