V obou textech slyšíme o ženichovi, za nějž bývá označován Pán Ježíš, a nevěstě, ke které je přirovnávána církev. Svatba je většinou veselá a radostná událost, na kterou se všichni těší, dlouho ji připravují a nakonec si ji pořádně užijí. Když se ženich s nevěstou upřímně milují, žijí pak spolu šťastně až do smrti. Bylo by moc hezké, kdyby náš život v církvi byl co nejčastěji právě jako svatba - radostný a veselý, abychom se na každé další společné setkání upřímně těšili, protože ženicha z celého srdce milujeme a toužíme s ním strávit celý svůj život. A protože víme, že na svatbě potkáme celou naši velikou rodinu, se kterou se vždy moc rádi vidíme.
Děkuji ti, Pane, že k nám přistupuješ jako ženich ke své nevěstě. Prosím, ať je každé naše setkání jako svatba - ať přináší radost a štěstí.