Z výroků apoštola Pavla víme, že všichni lidé jsou "pod mocí hříchu", že "všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy". Že se sami z této situace nedostaneme, i když se budeme snažit sebevíc. Bez Božího smilování a bez Božího odpuštění se prostě neobejdeme. Tuto skutečnost vyjadřuje i pisatel Žalmu 130. Ví, že Hospodin je Bohem, který nás lidi miluje a je ochoten naše hříchy odpouštět. Kdo Boží odpuštění reálně prožije, bude za to Pánu Bohu moc vděčný a bude se bát proti němu jakýmkoliv způsobem dál hřešit. Jsme zváni, abychom stejně jako žalmista svou naději měli v Bohu a v jeho slově hledali rady, jak jít dál svým životem a jak Bohu za jeho milost projevovat svou vděčnost.
Pane, děkujeme, že zdrojem naší naděje je tvá láska k nám.