Král David a jeho národ se radují - Boží schrána smlouvy, která reprezentovala Boží přítomnost, se stěhuje do Jeruzaléma; Bůh tak bude symbolicky přebývat uprostřed svého lidu.
O tisíc let později slyšíme o oslavě o něco skromnější: místo celonárodní veselice jen pár bezejmenných pastýřů. I oni však slaví Boží přítomnost uprostřed lidí; tentokrát již nikoliv symbolickou, ale skutečnou, v osobě Davidova potomka Ježíše, v podobě, která umožňuje vztah a společenství. Hudební skladatel Olivier Messiaen nazval závěrečnou část své skladby Narození Páně "Bůh mezi námi". Tím chtěl podtrhnout, co je smyslem a cílem Vánoc: "Bůh mezi námi", nebo ještě lépe: "Bůh s námi", Immanuel, Bůh, který se sdílí, který s námi solidárně žije náš život, abychom my mohli mít podíl na jeho životě.
Pane, děkujeme ti za radost z tvých svátků. Kéž se o ni umíme podělit i s těmi, kteří je prožívají ve smutku.