Stát znemožnil v 50. letech naší církvi vysílat studenty na teologickou fakultu. Tak skončila i moje přihláška a odhodlání. Vystudoval jsem biologii a posléze jsem pracoval v ČSAV. Manželka, dětská sestra, se po letech strávených doma s dětmi stala učitelkou na zdravotní škole. Dvacet čtyři let po odmítnuté přihlášce mně ji Pán Bůh předložil znovu: církev potřebovala kazatele v Náchodě. Musela na naše rozhodnutí čekat dva měsíce. Vyplnili jsme je modlitbami. Prožívali jsme tíseň životního rozhodování. Konečně jsme s chvěním řekli ANO. A hned jsme stáli na břehu Rudého moře: naše odchody ze zaměstnání se na chvíli otevřely, aby se pak neprodyšně zavřely. Musím při tom se zahanbením číst: "A Abram se vydal na cestu, JAKMILE k němu Hospodin promluvil."
Pane, díky za každé dobré rozhodnutí, které jsme učinili na tvoji výzvu.