Důležité místo, kde jsme Bohu na očích. Až do naší doby přetrvává starověká představa, že božstvo má nějaké sídlo na nebi nebo na zemi. Z Písma však víme, že Hospodin nemá žádné takové místo, které bychom mohli sami najít či navštívit. Přesto zůstává určité povědomí, že jsme někde přece jen Bohu blíž nebo víc na očích. V modlitbě šlo Šalomounovi spíš o ujištění, že Pán bude svému lidu stále blízko, i když se bude lid třeba vzdalovat. Zřejmě s něčím takovým počítá i list Židům, když připomíná, že v Kristu je Bůh svému lidu věrný a stálý pořád. Ale selhává spíš člověk. Proto pobídka, abychom my sami chtěli zůstávat Pánu Bohu na očích. Dokonce s radostí..
Děkujeme, Otče, že se nemusíme nijak skrývat a můžeme být před tebou otevření. To vše pro Krista, našeho Pána.