Po vcelku střízlivém vyprávění o vysvobození Izraele z rukou mocných Kenaanců, v němž si vůdce Bárak vynutil doprovod prorokyně Debóry do boje a byl pokořen tím, že velitel Jabínova vojska Sísera zemřel rukou ženy, zpívají Debóra a Bárak oslavný chvalozpěv Hospodinu, před nímž se třásla země, hory se potácely a z nebes bojovaly hvězdy se Síserou.
To Pavel a Silas jsou ve zcela odlišné situaci. Byli zbičováni a zavřeni do vězení, zdá se, že nemají co oslavovat. Ale když i přesto zpěvem oslavují Boha, Bůh i tady mocně jedná. I tady nastane zemětřesení, otevřou se všechny dveře a z rukou všech vězňů spadnou pouta. To není příležitost k útěku, ale k mocnému svědectví: "Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě." A teprve pak budou propuštěni, a to ještě s omluvou.
Pane, ty jsi hoden vší chvály, nejen za to, co už jsi pro nás udělal, ale i za to, co teprve učiníš.