Že bychom měli být bezstarostní? Netrápit se tím, co budeme zítra jíst a pít? Kam jste dali rozum! řekl by někdo. V zásadě by měl pravdu. Je třeba přemýšlet, počítat, hledat příležitosti a plánovat. Je ale zbytečné se trápit. Právě to trápení je bodem, na který Pán Ježíš a pak i apoštol Pavel ukazují. Nestojí to za to.
Náš nebeský Otec totiž ví, co potřebujeme. Můžeme za ním přijít, ať se stane cokoli, jak to kdysi udělal král Chizkijáš. Bylo to tehdy zlé, on ale vsadil na důvěru ve svého Boha - a vyhrál. Podobně i my jsme zváni, abychom vylévali svou duši jako vodu před tím, kdo nám rozumí a komu na nás tolik záleží. Jeho pomoc, byť třeba jiná, než bychom si představovali, je vždycky nablízku.
Věrný Hospodine, náš Pane a Králi, odpusť nám náš strach i častou neschopnost důvěřovat ve tvoji tolikrát osvědčenou péči.