Moudrost, tedy umění rozpoznat, co je dobré, to je něco, co chce umět většina lidí. Již od narození se postupně učíme dýchat, jíst, pít, spát, lézt, chodit, mluvit, žít v rodině, ve škole, v našem okolí, pracovat, radovat se, milovat, věřit, víru a lásku opětovat, získávat zkušenosti a předávat je dál. Po malých krůčcích se vydáváme na cestu a zjišťujeme, že ne vše děláme tak, jak bychom měli a mohli. Hledáme, co je pro nás správné. Žalmista nám v dnešním textu předává zkušenost, kterou prožil. Důvěřuje Bohu, že jeho přikázání jsou základem, na kterém může dále stavět, pochopit, co je dobré, a zakoušet to. Jedině v něm je ta pravá moudrost a poznání.
Vnímáme Boží moudrost stejně? Okoušíme ji?
Hospodine, nauč nás znát tvou vůli a dej nám moudrost a sílu ji také plnit.