Prý se náboženství v moderní pluralitní společnosti vyznačuje tím, že si je každý utváří do podoby, která nejlépe odpovídá jeho zkušenosti, vnímání i očekávání. Člověk si způsoby, jakým se v oblasti náboženství vyjadřuje a jak prožívá osobní vztah k tomu, co jej přesahuje, může vypůjčit od celé škály světových náboženství. Ale podle toho, co Mojžíš při svém opakování Zákona lidu Božímu zdůrazňuje, se zdá, že se v oblasti lidské náboženskosti mnoho nezměnilo. Přidávat či ubírat, vybírat si, co se nám právě hodí a co nám vyhovuje, nebo podle toho, co si myslíme, že odpovídá nebo neodpovídá naší době - to považuje Mojžíš za projev nevěry vůči Hospodinu. Asi nás zaráží, když slyšíme, proč Mojžíš před touto náboženskou vybíravostí varuje: "abyste zůstali naživu" (Dt 4,1). Ale toto je pro nás naopak neobyčejně dobrá zpráva: Hospodinovo slovo stačí na to, abychom v životě obstáli, abychom "mohli vejít do země, kterou nám dává Hospodin". Nemusíme mít starost, co s námi bude, neokusíme-li ze všeho, co se nám na náboženské scéně nabízí. Stačí vytrvale mít v úctě i lásce slovo Hospodinovo.
Bože, tobě děkujeme, že jsi nám ve svém Slovu pověděl vše potřebné k naší záchraně a našemu spasení. Amen.