Na tváři se zračí naše radost, smutek, bolest, stud, únava, pohrdání, nuda... Tvář o nás vypovídá.
Také si dáváme pozor, aby tváře našich dětí nebyly dostupné na internetu, aby je někdo nezneužil.
Svou tvář může člověk ztratit. Tím, že se změní, zachová jinak (hůř), než bychom od něj čekali.
A můžeme se i přetvařovat - vyjadřovat svou tváří něco jiného, než je uvnitř.
Ale před přítelem se nepřetvařujeme. Aspoň Hospodin ne.
Mluví s Mojžíšem tváří v tvář.
Je k němu otočený čelem, dává se mu poznat. Odkrývá mu karty.
Mojžíši, příteli, vybral jsem si tě pro těžký úkol a chtěl bych ti k tomu dodat sílu. Nebudeš mě stále vidět tváří v tvář, ale uchovej ten obraz v sobě. Dal jsem se ti poznat o hodně víc než ostatním, protože od tebe hodně očekávám.
Pohled do tváře zavazuje. Oba. Pán Bůh dává Mojžíšovi úkol a ujišťuje ho, že u něj našel milost. Mojžíš úkol přijímá a dostává k němu sílu. Přátelství - to je pohled do tváře, věrnost, slib. Přátelství Boží - to je požehnání.
Ať Hospodin ti žehná a chrání tě, ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv, ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem (Nu 6,24-26).
Pane Bože, děkujeme za sílu, kterou čerpáme z tvého pohledu, z tvého požehnání. Amen.