Uprostřed zla a neštěstí v tomto světě je někdy těžké uznat Boží spravedlnost ve všem. Možná právě proto, že je nám zatěžko uznat svou osobní zodpovědnost a až příliš častý podíl na onom zlu. S oblibou svalujeme vinu na kdeco, od dědičnosti a genetické predispozice po výchovné chyby našich předků, o druhých lidech či Bohu samotném ani nemluvě. Místo abychom zanechali zla, přejmenováváme je nebo odvysvětlujeme jako něco přirozeného.
Nehemjášova slova jsou ohromným vyznáním pokory před Hospodinem. Není to slovo rezignace, ale slovo důvěry a naděje. Mít odvahu přiznat se k vlastnímu selhání je těžké. Ale je to první krok k obnově jednotlivce i celého národa.
Díky, Bože, že svou spravedlnost projevuješ nejen v tom, jak nás napomínáš, ale především v tom, jak nám odpouštíš. Amen.