Při obsazování zaslíbené země povzbuzoval Jozue lid a ujišťoval jej, že živý Bůh je uprostřed něj, že půjde před ním a dá mu vítězství nad všemi jeho nepřáteli. Tady nejde jen o nějakou neosobní víru v Boží existenci s pouhou poslušností Božích přikázání, ale o vědomí Boží přítomnosti mezi námi a spolehnutí se na jeho péči o nás. U takové víry zakoušíme osobní zkušenost s jeho mocí i láskou, která proměňuje naše životy. Bůh není jen nějakou domněnkou, která člověku v těžké chvíli pomáhá, když se má na co upnout a díky tomu to nevzdat. Svědectví o živém Bohu je to, co svět potřebuje z našich úst slyšet a na našich životech vidět. K tomu se Bůh přiznává a potvrzuje to svou mocí.
1Kr 3,5-15 * 2Tm 1,13-18