Davidovi téměř chybějí slova, kterými by oslavoval Boží jméno a kterými děkoval za naplnění zaslíbení. Ten Bůh, který povolal Abrahama a ostatní otce, který provedl svůj lid pouští a daroval mu zaslíbenou zemi, se nyní stará tak, že lidé jsou pohnuti a přinášejí dobrovolně dary na stavbu chrámu. Chrám je pro Davida i Boží lid svědectvím a ujištěním, že Hospodin o svůj lid věrně pečuje. Provedl jej všemi nebezpečími, dosvědčil, že je mocnější a skvělejší než všechna božstva a mocnosti, kterých se bály, bojí a asi navěky budou bát okolní národy. Ale my víme, že není snadné za všech okolností podobnou víru udržet. Vskutku, my to nedokážeme a mnohdy nás to trápí. Ale smí nás těšit, že Bůh sám se stará. Poslal dítě, jehož jméno je Immanuel, Bůh s námi (Mt 1,23). A jiné jeho jméno zní: "Božský bohatýr" (Iz 9,5). Jeho velikost a bohatýrská síla přemohla i naši nevěru, hřích a samotnou smrt.
Hospodine, děkujeme ti za tvou mocnou, stálou a věrnou péči o nás a celé stvoření. Amen.