Tak alespoň jedno z Božích přikázání opravdu není těžké, řekne si čtenář. Tatínka a maminku má přece každý rád. Mít k nim úctu, s tím není spojena žádná námaha. - A jako naschvál nám Boží slovo přikáže, abychom právě to nebrali na lehkou váhu (hebrejské sloveso s významem "ctít, vážit si" je odvozeno od slovesa se základním významem "být těžký"). V dospělém věku už vůči svým rodičům nejsme roztomilými dětičkami. Potřebují nás, mají nárok na naši pozornost a trpělivost, na náš čas (i když je zrovna hodně drahý). A prý je to dobře; lidé, kteří se navzájem potřebují a prokazují jeden druhému opravdovou soudržnost a lásku, jsou právě v tom příjemci velikých Božích zaslíbení. Až vás jednou otec i matka opustí, věrnost a láska Hospodina, našeho Boha, vás bude doprovázet do budoucnosti.
Děkuji ti, Bože, za každou rodinu, v níž vztah mezi rodiči a dětmi obohacuješ láskou.