Svá úskalí mají chvíle, kdy je člověku zle, a svá úskalí mají doby, kdy prožívá úspěch a vzestup. To druhé je předmětem dnešních textů. Nebezpečím úspěšných je pýcha. Ještě než autor přísloví zmíní dar milosti, mluví o těch, kteří opovrhují druhými. Vnějšně je jejich pohrdání druhými vyjádřeno posměchem: "Posměvačům se Hospodin vysmívá, ale pokorným dává milost." Boží dobrá vůle je nasměrována vůči těm, kdo si zachovají správný pohled na to, kdo jsou a čeho dosáhli. Nejde o znevážení úspěchu, nýbrž o jeho postavení do správné Boží perspektivy. A jestli získaný úspěch přinese i nějaké společenské privilegium, není třeba na něm vždy lpět. Vždyť "kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem". Pokora se Pánu Bohu líbí a odměňuje ji. S pokornými lidmi se dobře žije.
Pane Bože, děkuji za pokojné chvíle a za to, že smím vidět ovoce své práce. Pomáhej mi zůstat vděčný a pokorný. Amen.