Zpočátku to vypadá, že Ž 73 by se mohl modlit ten pověstný farizej z podobenství o farizeu a celníkovi (L 18,9–14): „Děkuji ti, Bože, že nejsem jako ti ostatní…“ A škoda, že se ho skutečně nemodlil, protože po všem tom distancování od „potřeštěnců“ a „svévolníků“ by nakonec došel až k verši 22 a musel by spolu s žalmistou vyznat: „Hospodine, já byl takovej vůl!“ (Doslova: „byl jsem tupec, nic jsem neznal, jak dobytče jsem před tebou býval.“) A v dalším verši už by místo hýčkání vlastní bezúhonnosti společně s žalmistou (a třeba i společně s tím celníkem) i s námi jenom prosil: „Vezmi mě za ruku.“
Bože, já chci být ustavičně s tebou, uchopils mě za pravici a povedeš mě podle tvého rozhodnutí.