Žalmista se obrací k Bohu jako ke spravedlivému soudci, očekává, že mu dopomůže k právu - podle jeho (žalmistovy!) spravedlnosti a bezúhonnosti. Ano, i kolem nás je spousta nespravedlnosti, silní utlačují slabé, bohatí (lidé i země) dále bohatnou na úkor chudých, krásní, chytří a slavní získávají další výhody na úkor těch ostatních. Kdo se nás zastane? Jsme-li v pozici těch znevýhodněných, očekáváme pomoc od Hospodina. Ale skutečně se můžeme jako žalmista odvolávat na svoji spravedlnost a bezúhonnost? Nemáme náhodou ve vlastním oku trám, když vidíme v oku druhého třísku? Nebo alespoň ve vlastním oku třísku, když vidíme v očích jiných trámy?
Děkujeme ti, Pane, že můžeme soud nad sebou i nad druhými přenechat tobě, který jediný jsi skutečně spravedlivý.