Hm, sociální zákonodárství… Zní mi to až příliš socialisticky, beztřídně. Ovšem Ochranovští opět vybrali jen část – střed verše; je to sice logické zobecnění, ale kontext je důležitý. Užším kontextem je úvod („Nedopustíte se bezpráví při soudu.“) a závěr („Budeš soudit svého bližního spravedlivě.“) našeho verše. Že zákon měří všem stejně, je důležitá premisa; soudy musejí být nezávislé! Starozákonní motivací a širším kontextem tu však je Boží podstata – svatost: „Buďte svatí, neboť já Hospodin, váš Bůh, jsem svatý“ (Lv 19,2b). Skrze antropologii (poznání sebe, toho, že v hříchu hledíme na společenské postavení a majetek) odhalujeme něco hluboce teologického o Bohu: že Bohu je postavení fuk! Sem míří i novozákonní obraz církve: být Božím odrazem ve světě.
Bože, dej, ať nám jde o nebesa, a ne o majetky.