Člověk je tvor churavý. I ti se zdánlivě nejpevnějším zdravím mají své dny slabosti, problémů, chvíle, kdy je trápí život. Ukázala to i nedávná pandemie koronaviru, která srážela mnohé na kolena, na postel, do nemocničních pokojů. Někteří odešli dokonce i cestou poslední. Člověk, který toho byl svědkem, si uvědomil, jak je dnešní lékařská věda mocná a jak je současně i slabá. Ani nejmodernější technika a léky nejsou někdy schopny člověka zachránit. Proto jsme jako lidé víry rádi, že je zde ten, který nezná situaci bez východiska, který opatřuje a obvazuje rány našich srdcí, ať byly napadeny jakoukoli nemocí, a děkujeme za to. Ač nedokonalí a všelijak deformovaní, jsme v jeho dlani. A ona u zkroušených v srdci narovnává to, co bylo pokřivené, a obvazuje rány, které nám uštědřil život.
Pane, uzdrav nás ze všech našich nemocí.