Být zvláštním Božím vlastnictvím! Zakoušet jeho zvláštní péči, shovívavost, soucit, hlubokou náklonnost lásky – jak bychom mohli přeložit. Komu tu Hospodin ústy proroka dává takové sliby? Z předchozích a následujících veršů vyplývá, že je řeč o těch, kdo se Boha bojí a slouží mu. Respekt před Bohem se u Malachiáše projevuje konkrétním způsobem: bohabojní se nepřidávají k obecné skepsi, nepřikyvují, když lidé unaveně nadávají, že zbožnost a slušnost se nevyplácí, že drzí a zlí stejně vyhrají. Bohabojní spolu mluví – a Bůh jim naslouchá a dává si jejich jména zapsat: pamatuje na ty, kdo na něj pamatují, byť se jim to nevyplácelo, byť jejich čekání na spravedlnost bylo dlouhé.
Otče, upokoj mě v těchto nepokojných časech.