Překvapila žalmistu Boží pomoc, nebo jde o pravidlo duchovního života? Je si Bohem jistý, anebo žasne, protože ví, že si záchranu nezaslouží? K jakému Bohu se obracím? Je to mocný Bůh, který drží svět ve svých rukou a lusknutím prstů vše mění? Ale co když jeho moc funguje jinak? Bůh ve své moci sestoupil a stal se člověkem. Ponížil se, nesl mé nemoci, zranění z neřešených konfliktů, nejistotu vztahů, obavy z odmítnutí, mé hříchy i hříchy druhých vůči mně… to vše vzal na sebe. Podstoupil utrpení smrti na kříži, opuštěn všemi včetně svého Otce – a to vše proto, aby mě zachránil. Jedna píseň začíná slovy: „Mám já přítele, Pána Ježíše, a na rámě jeho spoléhám.“ Na jaké rámě? Na to zmučené a pro mou záchranu probodené.
Děkuji, Pane Ježíši, že ve chvíli, kdy mě opouštějí síly, vím, že mě slyšíš.