„Děti, pobožnost,“ svolávali nás rodiče každé ráno, než se naše rodina rozešla do práce a do školy, ke kuchyňskému stolu, kde jsme četli Hesla Jednoty bratrské a Žalmy. Rodiče nás důsledně vedli ke čtení Písma. Tehdy, jako dítě, jsem to nechápala a později se dokonce bránila a ranním pobožnostem se vyhýbala. Až v dospělosti jsem pochopila, že slova Bible nejsou jen zastaralé texty, ale že jsou pevně spjata s mým každodenním životem, pomáhají mi poznávat Boha a jeho lásku a inspirují mě v mém osobním životě. Slovo Boží je pro mě orientací a nadějí v obtížných situacích a mnohdy mi pomáhá při rozhodování a ve vztazích s ostatními lidmi. Jsem rodičům vděčná, že do mého srdce zaseli tuto tradici.
Pane Bože, prosím, pomáhej mi, abych žila podle tvého slova a byla tak příkladem svým dětem.