Pán Bůh mezi lidmi jedná se záměrem. Jeho činy dokáže mnoho moudrých přehlédnout a mnoho výmluvných zamluvit, jenže ony obsáhnou veškerenstvo. Před začátkem všeho bylo jeho rozhodnutí. Čas a prostor mají svůj původ v tom, že Hospodin promluvil. Každé lidské pomyšlení předcházel tím, že už pamatoval na svůj lid a hotovil se být jeho zastáncem. V tomto nezměrném rozsahu svého díla se potom stal ve svém Synu jedním z lidí, žil s námi jako jeden z nás a zemřel, zatímco se mu v bolestech umírání posmívali. Když Pán Ježíš vstal z mrtvých, přestal ten odvěký příběh být součtem dávných událostí. Místo toho má ještě další rozměr. Je to rovněž děj, který je stále ještě také před námi. Ve skutečnosti jsme možná zatím sotva na samém začátku.
Bože, Králi věků, rozšiřuj svůj pokoj v našich dnech, v naší zemi, v našich společenstvích a rodinách, vlož nám jej do nepokojného srdce.