Radost není jen pocit, ale i životní postoj. Radost je především životní postoj. A radost je tu pro ty, kdo jsou ochotni a schopni uznat, že před Pánem Bohem nejsou o nic lepší než ostatní, a předávat svou radost dál. S radostí se mluví také o víře, která sama umí přiznat, že nad námi všemi stojí ještě někdo vyšší, než jsme my sami, a tato radost dává poznat i svou vlídnost. O radosti pak hovoří především naše duše, která jí může být i tak plná, že je ve své šířce i hloubce nakažlivá i pro ty, kdo se chtějí radovat spolu s námi. A v radosti se dá mluvit nejen o víře, ale i o Bohu, který ji sám přináší všem těm, kterým v životě chybí.
Pane Bože, děkujeme ti za všechny důvody k radosti a prosíme tě, abychom se o ně uměli také dělit.