V páté kapitole knihy Jozue se nachází opravdu podivuhodné spojení příkazu obřízky a slavení paschy. Podivná to příprava k boji, vždyť po obřízce nebudou válečníci schopni bojovat a za zády mají rozvodněný Jordán. To nasvědčuje, že se nejedná o přípravu k boji, ale k bohoslužebným slavnostem. Zaslíbenou zemi získá pro Boží lid sám Hospodin. V této chvíli je Jozuovi do cesty poslán jakýsi „velitel Hospodinova zástupu“. Co si s ním počít? Je správné zeptat se a Jozue se ptá. Odpovědí není vojenský rozkaz, nýbrž poukaz na to, že toto místo je svaté. Někdy je jednodušší očekávat příkaz než vnímat, že místo a situace, ve kterých se nacházíme, jsou svaté. Odložme své vlastní bojování a nechme v náš prospěch bojovat Hospodina.
Bože Otče, nauč nás správně vnímat tvá zastavení a tvou vůli právě tam, kde jsme.